Vývoj veřejného osvětlení v České republice

Ing. Jaroslav Kotek
Eltodo a.s.

 

    Listopad 1989 se stal počátkem zásadních změn ve všech sférách našeho života. Tento příspěvek se zabývá změnami v oboru veřejné osvětlení (VO) v České republice v období od uvedeného data.

POKROK V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH VO

1. Správa, provoz, údržba a modernizace VO

  Do roku 1989 se o veřejné osvětlení ve městech staraly většinou Technické služby ve formě rozpočtových nebo příspěvkových organizací. Dnes je správa, provoz a údržba veřejného osvětlení zajišťována nejrůznějšími způsoby, jimiž se tento článek podrobněji nezabývá.

Vzhledem k tomu, že většina nových osvětlovacích soustav veřejného osvětlení vybudovaných před rokem 1990 byla předimenzována (podle výsledků průzkumu provedeného pracovištěm Výzkumu veřejného osvětlení v letech 1986 a 1987 bylo toto předimenzování zhruba 2,5 násobné), bylo v průběhu uplynulého desetiletí, a je dodnes, realizováno snižování instalovaného příkonu stávajícího uličního osvětlení.

  Za negativní jev současnosti je možno považovat silné omezení účasti státu (jeho ústředních orgánů) nařízení sídel. Prakticky veškerá odpovědnost za veřejné osvětlení byla přenesena na města a obce, přičemž povinnost osvětlovat veřejná prostranství se v aktuální verzi zákona o obcích vůbec nevyskytuje. Z kompetence Ministerstva vnitra, pod které se před rokem 1990 veřejné osvětlení příslušelo, bylo vyňato a dnes se k němu nehlásí ministerstvo žádné. Dříve republikové Ministerstvo vnitra metodicky řídilo veřejné osvětlení a využívalo k tomu tzv. Gescí veřejného osvětlení a kapacit pracoviště Výzkumu veřejného osvětlení v Tesle Holešovice. Dnes již neexistuje ani jedno z těchto pracovišť, která zpracovávala metodické příručky, sledovala pokrok v oboru ve světě, zpracovávala rozbory stavu veřejného osvětlení u nás a díky podrobnému přehledu o jeho stavu mohla zpracovávat i fundované návrhy opatření. Z výše uvedených důvodů je dnes velmi obtížné získat přesnější údaje o veřejném osvětlení v republice. Kladem jistě je, že se již nemůže opakovat situace z let 1976 a 1981, kdy bylo formou centrálních byrokratických opatřeních veřejné osvětlení postiženo drastickým omezením přidělené elektrické práce o 50%. Dnes už se zdá neuvěřitelné, že se el. energie pro veřejné osvětlení přidělovala (limitovala) dokonce usnesením vlády. Přitom to není tak dávno. Příslušné limity byly stanoveny na léta 1984 až 1990.

  Pozitivní trend je ve veřejném osvětlení možno pozorovat v případě osvětlení středů měst a obcí a jejich významných dominant. Na zrekonstruovaných náměstích a ulicích začalo staré osvětlení kazit celkový dojem. V rámci snah o zkrášlení měst a obcí se dnes ve větší míře osvětlují kostely a jiné památky a je kladen větší důraz na estetiku osvětlení významných náměstí a ulic. Častěji se osvětlovací stožáry využívají i pro jiné účely než upevnění svítidel (např. ozvučení, využití pro městský informační systém, vlajkovou nebo vánoční výzdobu apod.) nebo se kombinují s lavičkami a odpadkovými koši atd.

  Silnice a dálnice se zatím, až na výjimky (některé dálniční křižovatky a krátké úseky na okrajích velkých měst), stále neosvětlují.

  Vzhledem k růstu nákladů na materiál, elektrickou energii, pohonné hmoty, mzdy apod. a vzhledem k omezeným rozpočtům měst a obcí, se projevuje chvályhodné zvýšení snahy o minimalizaci nákladů na správu, provoz a údržbu veřejného osvětlení nejrůznějšími způsoby (výměna svítidel za nová s vyšší účinností a kvalitními předřadníky, používání kvalitních výbojek, umožňujících efektivní zavádění skupinové výměny světelných zdrojů, instalace regulátorů příkonu osvětlovací soustavy, dimenzování osvětlení podle aktuálního zatřídění komunikace, omezení svícení během dne provozováním noční údržby, optimalizací a sledováním tras vozidel údržby a jinými technicko organizačními opatřeními apod.). Řada měst a obcí stojí před otázkou, jakým způsobem zajistit co nejefektivněji finanční prostředky na modernizaci soustav veřejného osvětlení, jestli zachovat plně komunální péči o veřejné osvětlení, jestli využít, a do jaké míry, soukromých firem pro údržbu a rekonstrukce, nebo dokonce i pro jeho provoz a správu, jak ji např. pro magistrát města Prahy zajišťuje Eltodo.

2. Technické předpisy

  Stejně jako na Slovensku, i v českých zemích dosud platí soubor norem pro veřejné osvětlení (ČSN 36 0400, ČSN 36 0410 a ČSN 36 0411), který nabyl účinnosti 1.10.1985. Vzhledem k tomu, že český Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví se 1.dubna 1997 stal 19. řádným členem Evropského výboru pro normalizaci (CEN), bude ČR muset do šesti měsíců od schválení evropské normy pro veřejné osvětlení (dále jen EN) zajistit její převod do svého národního systému technických norem. Definitivní dokončení EN se neustále odkládá (už asi tři roky), takže se stále neví, odkdy bude platit. Doporučuje se však, je-li to možné, brát v úvahu znění stávajícího návrhu EN při výstavbě a rekonstrukcích veřejného osvětlení už dnes. Totéž platí pro příslušné publikace Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE), jež byly podkladem pro zpracování návrhů EN nebo s nimi úzce souvisejí. Je to např. publikace CIE číslo 115 – 1995 „Recommendations for the lighting of roads for motor and pedestrian traffic“ (Doporučení pro osvětlování komunikací pro motorovou a pěší dopravu), publikace CIE číslo 136 – 2000 „Guide to the lighting of urban areas“ (Průvodce osvětlováním obytných zón) a publikace číslo 140 – 2000 „Road lighting calculations“ (Výpočty osvětlení silničních komunikací).

  Osvětlení tunelů je součástí technologického vybavení tunelu, jež je v rámci soustavy českých technických norem zmíněno v ČSN 73 7507 „Projektování tunelů pozemních komunikací“, s účinností od 1.9.1999, ale podrobněji jím nezabývá. V kapitole 11 „Vybavení tunelu“ se v této normě uvádí, že podrobné pokyny pro návrh technologického vybavení tunelu stanovuje zvláštní předpis, konkrétně technické podmínky „Technologické vybavení tunelů pozemních komunikací“ (TP 98), zpracované společností Eltodo a.s. a vydané pod hlavičkou Ministerstva dopravy a spojů v roce 1997. TP 98 se tím tedy staly platným doplňkem normy.

  Do TP 98 je zapracováno znění publikace CIE číslo 88 - 1990 „Guide for the lighting of road tunnels and underpasses“ (Průvodce osvětlením tunelů a podjezdů. Pro osvětlování tunelů v ČR tedy nepřímo platí požadavky specifikované v publikaci CIE číslo 88.

3. Prvky osvětlovacích soustav VO

  Zásadně se změnila šíře nabídky a schopnost dodat výrobky pro veřejné osvětlení. Dřívější stav, spočívající v monopolní výrobě svítidel v Elektrosvitu Nové Zámky a monopolní výrobě světelných zdrojů v Tesle Holešovice, je již dávnou historií. Zrušením tohoto monopolu byla odstraněna jedna z podstatných překážek rozvoje veřejného osvětlení v ČR za socialismu, spočívající ve špatném materiálně technickém zásobování. Rovněž se tak vyřešil problém tlumivek s elektrickými parametry mimo povolené tolerance. Zlepšily se tedy provozní podmínky světelných zdrojů a tím se prodloužila doba jejich provozního života. Na druhé straně jsou, vzhledem ke zrušení uvedeného monopolu, těžko získatelné celkové objemy dodávek svítidel a světelných zdrojů.

  V případě nosných konstrukcí (stožáry, výložníky, převěsy) je rovněž možno zaznamenat změny. Většinou se sice stále instalují ocelové osvětlovací stožáry a výložníky, ale obvykle povrchově upravené žárovým zinkováním. Nově se používají i tzv. hranné stožáry, někdy se uliční svítidla instalují přímo na dřík stožáru bez použití výložníku.

4. Ovládání a monitorování VO

  Malého pokroku bylo v ČR dosaženo v řešení ovládání veřejného osvětlení a sledování jeho provozních stavů. Nové technologie obousměrné komunikace (pomocí radiových modemů, pevných telefonních linek, systému GSM apod.) se zatím využívají jen v malém zlomku souboru veřejného osvětlení ČR. Totéž platí pro dálkové odečty stavu elektroměrů.

  Regulátory příkonu (stmívače) veřejného osvětlení byly v ČR instalovány v počtu snad stovek kusů, ale kvůli snaze o dosažení co největších úspor bývá osvětlení často stmíváno téměř po celou dobu provozu VO, bez ohledu na intenzitu dopravy a na normami požadované hladiny osvětlení.

5. Napájecí systém VO

  V napájecích rozvodech VO jsou kabely s hliníkovým jádrem postupně nahrazovány kabely s jádrem z mědi. V nové výstavbě a při rekonstrukcích napájecí sítě VO se dnes měděné kabely používají snad výhradně.

  V souvislosti se zavedením nového účtování spotřeby el. energie ve VO (od 1.7.2001 platí nová dvousložková sazba, označená C 62, která se skládá z platu za odběr elektřiny ve výši 1,38 Kč/kWh a z měsíčního platu za příkon, podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem - od 80 Kč při hodnotě do 3 x 10 A, do 8 Kč/A při hodnotě nad 3 x 160 A), provozovatelé VO řeší otázku, na jakou úroveň snížit zmíněné hodnoty jističů, aby neplatili zbytečně mnoho.

6. Pasportizace VO

  Ve větších městech se pro pasportizaci VO využívá výpočetní techniky, přičemž se pasport VO skládá ze dvou částí, a to z části tabulkové (databáze údajů o jednotlivých prvcích osvětlovací soustavy) a z části grafické (zákresu osvětlovací soustavy do digitální mapy), přičemž grafická část bývá propojena s tabulkovou.

 

II. VÝVOJ SPOTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE

  Velikost spotřeby elektrické energie je dnes asi jediným parametrem VO, o němž je dnes v ČR možno získat v celostátním měřítku údaje. V následující tabulce je uveden vývoj sazeb pro veřejné osvětlení, celkové tuzemské spotřeby elektřiny, spotřeby ve VO, podíl VO na celkové tuzemské spotřebě a ceny zaplacené za elektřinu spotřebovanou ve VO v letech od roku 1989 do roku 2000. Vývoj celkové spotřeby el. energie v ČR a spotřeby ve VO je dále znázorněn i graficky.

Tab. 1

Rok

Sazba pro veřejné osvětlení (Kč/kWh)

Tuzemská spotřeba el. energie
 (GWh)

Spotřeba ve VO 

(GWh)

Podíl VO na celk.spotřebě el.enegie 
(%)

Cena el. energie spotřebované ve VO
(mil.Kč)

1989

0,40

45 570

580,2

1,27

232,1

1990

0,40

45 632

599,5

1,31

239,8

1991

1,26

42 841

597,0

1,39

752,2

1992

1,26

40 411

544,0

1,35

685,4

1993

1,32

40 982

609,0

1,49

803,9

1994

1,32

41 803

549,2

1,31

724,9

1995

1,32

44 243

559,9

1,27

739,1

1996

1,32

47 031

571,4

1,21

754,2

1997

1,32

46 683

566,7

1,21

748,0

1998

1,53

44 861

586,1

1,31

896,7

1999

1,53

44 886

661,1

1,47

1 011,5

2000

1,64

52 292

608,8

1,16

998,4

 

 

Obr. 1

 

 

Obr. 2

 

Abstrakt:

  The article “Evolution of Public Lighting in the Czech Republic” is dealing with the changes in the system of Public Lighting in the Czech Republic after 1989. A table has been included. It shows the increase in the tariff for electrical energy used for Public Lighting, and it shows the changes in the total consumption of electricity in the Czech Republic. Furthermore, it shows the changes in the consumption of electrical energy in Public Lighting and its share of the total consumption. It also shows the encrease in the price of electricity used in the area of Public Lighting.