Jaký je rozdíl mezi bateriemi typu NiMH, Li-Ion a Li-Pol do mobilních telefonů a co udává jednotka mAh?

 Pomocí jednotky mAh (miliampérhodina) se udává kapacita článků: Čím větši má článek kapacitu, tím déle vydrží nabitý. Např. u článku s kapacitou 1000 mAh lze spiše předpokládat delší „trvanlivost“ než u článku s kapacitou 600 mAh -  záleží však na jeho stáří (viz níže).

NIMH (niklmetalhydridový článek): Kladná elektroda je z hydro­xidu niklu, záporná je tvořena kovovou slitinou. Separátor, oddělující obě elektrody, obsahuje alkalický elektrolyt (hydroxid draselný). Jmenovité napětí je 1,2V.
    Články NiMH mají tyto nevýhody: jde o paměťový efekt a o efekt líné baterie. Efekt líné baterie se projeví tak, že i plně nabitý NiMH článek může po krátké době provozu začít stávkovat (např. mobil se vypne). Paměťový efekt vzniká dobíjením nevybitých baterií, čímž se snižuje jejich kapacita. Tomu zabráníte tím, že před každým nabíje­ním se nechá baterie zcela vybít. To je však v praxi těžko dosažitelné, proto jsou některé mobily vybaveny funkcí pro údržbu baterie: baterie se nejprve úplně vybije a teprve potom začne proces nabíjení. Články NíMH trpí také samovybíjením - po 24 hodinách „vyprchá (v závislostí na výrobku) 6 až 16 % energie.

Li-Ion (lithioiontový článek): Tento typ článků se u mobilů použí­vá stále častěji právě na úkor článků NiMH. Pro Li-Ion článek hovoří jeho lepší vlastností - netrpí ani efektem líné baterie, ani efektem paměťovým; před nabíjením tedy není nutné úplné vybití a kapacita se nesnižuje. Také samovybíjení je u Li-Ion článků zanedbatelně malé, teprve po měsíci postrádají tyto články necelých 10 % energie.
    Namísto niklu se používá chemicky vysoce reaktivní a snadno vznětlivé lithium. Kladná elektroda sestává většinou z lithiokobaltovébo oxidu. Zápornou elektrodu tvoří sloučeniny uhlíku a grafitu. Jmenovité napětí je 3,6 V. Elektrolytem jsou agresivní organická rozpouštědla (propylen nebo etylenkarbonát). V obalu akumulátoru bývá zalit mikročip s potřebnými senzory, který zabraňuje přehřátí a roztržení v případě přebíjení článku.
    O stárnutí lithioiontových článků se výrobci moc nerozšiřuji - dokonce na ně ani netisknou datum výroby. Příčinou je hlavní nevýhoda tohoto řešení: ať tyto články používáte, nebo ne, asi po roce ztrácejí kapacitu. KvůIi vysoké reaktivnosti lithia se totiž článek rozkládá sám od sebe. Dalším problémem je, že Li-Ion články snesou jen asi 300 až 500 nabíjecích cyklů, pak jejich kapacita poklesne. I když jen chvilku dobíjíte skoro nabitý článek, počítá se to jako celý nabíjecí cyklus.

Li-Pol (Iithiopolymerový článek): Líthiopolymerový akumulátor používá namísto tekutého elektrolytu elektrolyt pevný. Katoda se­stává z oxidu lithia a kobaltu nebo z oxidu lithia, niklu a kobaltu. Anodu tvoří sloučeniny grafitu. Stejně jako u typu Li-Ion je jmenovité napětí 3,6 V.
    Lithiopolymerové akumulátory lze vyrobit extrémně ploché (o tloušťce jen několik milimetrů) a v libovolném tvaru -  dají se dokonce formovat a ohýbat. Díky tomu se vejdou do malých mobilů, miniaturních kamer, ultraplochých notebooků či PDA.
    V porovnání s typem Li-Ion je typ Li-Pol při stejné kapacitě asi o 10 až 15 % lehčí, ale o 10 až 20 % objemnější. Během času ztrácí kapacitu rychleji než článek Li-Ion, zato si lépe poradí s mraze. I přesto však od teploty -15°C začne proud dodávat „po kapkách“.